Ruční výroba

Historie nábytkářství

Měšťanská kultura 19. století IV. část

Kolem roku 1840, kdy se biedermeier vyžil, hledal se jiný sloh, který by jej nahradil. Protože nebylo dost sil k vytvoření něčeho nového, projevil se návrat do nedaleké minulosti a hledala se spása v rokokovém tvarosloví.(1839 - první fotografie)

Naštěstí řemeslná truhlářská tradice zůstala živá, a proto nábytek druhého rokoka vyniká řemeslnou kvalitou a v celku i pochopením historických forem, i když se již začínají zřetelně uvolňovat, ale ztrácí svou dřívější logiku a jemný půvab. Styl druhého rokoka naráz opanoval veškeré umělecké řemeslo a změnil i bytové zařízení. V průběhu třiceti let, po něž tento styl trval, lze sledovat jeho vývoj od prvního mechanického uplatňování rokokových ornamentálních prvků přes skutečný vrchol v polovině 19. století - až k jeho rozmělnění a úpadku.

Napodobení rokokového nábytku vedlo k naprosté a radikální změně ve tvarech i čalounění dosavadních nábytkových typů. V třicátých letech se počala objevovat jako nový zdobný prvek řezba. Z počátku nesměle i neuměle, až za dalších třicet let zcela ovládla výzdobu nábytku. Barvy dřev potemněly, uplatnil se opět mahagon a eben. Tvary získaly měkkou obrysovou linku, křesla se rozložila doširoka, na šíři získaly psací stoly, etažéry. Jinak se typy nábytku ani jejich účel nezměnily. S novým nábytkem doznal změny i interiér, zaplnil se a zintimněl. Důležitým centrem místnosti se stal sedací kout, kde se scházela rodina i přátelé.

Oblíbené byly měkké pohovky s přemírou čalounických dekorací, plyšová křesla, módní taburety, nadbytek zrcadel, záplava vyšívaných pokrývek, pozlacené sádry, sošky. Do nohou manželského lůžka se stavěla často pohovka k dennímu odpočívání. Z úložného nábytku patřil k účelným typům zařízení bufet v jídelně. Čalouněný nábytek se ve všední dny zpravidla pokrýval ochrannými potahy.

Nejpříznivěji se sloh druhého rokoka projevil v maloměstském bytě, kde nebylo dost prostředků na nepřiměřenou okázalost.
V polovině 19. století, kdy druhé rokoko dosáhlo svého vrcholu, začaly se objevovat i náznaky nového stylu, který v přísném opaku proti malebnému rokoku hlásal přísnost kompozice a zdůrazňoval stavbu hmoty nad lehkým modelováním povrchu. Na světové výstavě v Londýně 1851 nalezneme první ohlasy na renesanci a baroko, zejména v uměleckém řemesle. (A.Lincoln, Johan Gregor Mendel) Jestliže soudobá architektura, plastika i malířství v oficiální linii ustrnuly na akademickém způsobu tvorby, pak se umělecké řemeslo v tomto okamžiku pokusilo vnést nový myšlenkový i ideový proud do celkového výtvarného dění. Po několika desetiletích, kdy se začaly průmyslově vyrábět předměty, které do té doby byly výlučně prací řemeslníků, se ukázalo, že se obecně otupil smysl pro materiál a jeho ušlechtilé vlastnosti. Z plechu nebo papír-maše se zhotovovaly předměty, které byly dříve vyráběny z bronzu, dřeva či keramiky. Bylo tedy nutné pozvednout a podpořit cit pro ušlechtilou výrobu, a tak vzniklo nejprve v Anglii hnutí za obrodu uměleckého řemesla i výtvarné výroby všeho druhu. Na podporu činnosti a pro posílení a inspiraci uměleckých řemeslníků bylo založeno první uměleckoprůmyslové muzeum (Victoria and Albert Museum, Londýn) a první vzorové dílny.

Historické tvarosloví, k němuž se sahalo, ať již to byla gotika či renesance, nemohlo bydlení organicky obrodit, neboť tyto slohy byly příliš vzdáleny současnému životu. I když se asi kolem roku 1870 postavila do služeb obnovy uměleckých forem i věda, studující staré umělecké práce s ornamentikou, zapomínalo se na to, že takto z vnějšku, pomocí cizích nahodilých výpůjček a pouze z libovůle nelze vytvořit přiměřené prostředí a životní styl. Situaci značně komplikovala i nová průmyslová výroba, která dosud neuměla najít své místo, ani svůj výraz. Novým průmyslovým výrobkům, které stále více ovládaly prostředí bytu, chyběla často vnitřní hodnota, předměty se pouze odívaly do líbivého roucha, hodnoty se předstíraly.(Edison, Einstein,Bell…)

Průmyslová výroba nabízela levnými napodobeninami lákavou kulturu vyšších stavů, aniž ji mohla poskytnou doopravdy, což vedlo opět k méněcenné kvalitě, k levné okázalosti a k nevkusné karikatuře bohatého bytu.

pokračování ...

Jedinečná kolekce kvalitního stylového nábytku a bytových doplňků jedinečná kolekce kvalitního
stylového nábytku a bytových doplňků
No.1 Family, kom. spol.
Mírová 66
435 21 Obrnice
IČ: 250 37 111
DIČ: CZ250 37 111
+420 777 584 628
kancelář No.1 Family
+420 602 684 628
MUDr. Josef Karas
+420 602 355 282
Josef Mikloš
no1family@no1family.cz
© 2013 | Pavel Chadalík | www.chadalik.cz | All rights reserved.